Reflektování pocitů aneb Dejme pacientům najevo, že jejich emoce vnímáme!

Mnoho zdravotníků považuje vnímání pocitů svých pacientů za "přílišné ponoření se

do jejich problémů", mají obavy s nimi soucítit a snaží se udržovat "zdravý emoční odstup". Nezřídka se setkáváme z úst lékařů s výroky typu: "Kdybych měl s každým pacientem prožívat všechny jeho pocity, nejspíš bych z toho brzy zcvoknul!"


Nemůže však být pravou příčinou strachu z pacientových prožitků to, že nás nikdo nenaučil s emocemi u našich pacientů zacházet a mluvit o nich?


Možná právě z tohoto důvodu se jim podvědomě vyhýbáme. Výsledkem pak často bývají tolik známé výroky pacientů jako: "Vůbec ho nezajímá, jak se cítím!"


Existuje však způsob, jak můžeme dát pacientovi na vědomí, že jeho pocity vnímáme

a nesnažíme se je ignorovat nebo přehlížet. Dáváme pacientovi najevo, že si všímáme jeho aktuálního prožívání, uvědomujeme si náročnost jeho situace a považujeme jeho prožitky

za zcela lidské a legitimní. Zároveň se jedná o způsob, který nám umožňuje s pacientem soucítit a věnovat se jeho prožitkům, aniž bychom je museli sami zažívat.

Jedná se o způsob, který nám umožňuje s pacientem soucítit a věnovat se jeho prožitkům, aniž bychom je museli sami zažívat.

Pacient se v takovém okamžiku cítí přijatý, pochopený, vnímá náš zájem a empatický přístup, prožívá směrem k nám větší důvěru a otevřenost.



Při reflexi emocí si všímáme pacientových reakcí, řeči jeho těla, snažíme se jim porozumět a následně je pojmenovat. Autenticky POPISUJEME, jaké pocity a projevy jsme u pacienta zaznamenali. Můžeme také položit otázku, pokud si nejsme jistí, jaké emoce pacient v daném okamžiku prožívá.


Jako příklad můžeme uvést následující zdravotníkovu reflexi:

"Vidím, že máte slzy v očích."

"Obdržet takovou zprávu pro vás musí být hodně obtížné."

"Chápu, že se z výsledků cítíte zklamaný."

"Zdá se mi, že vás ta informace velmi potěšila!"

„Vidím, že mlčíte. Mohu se vás zeptat, jak se právě teď cítíte a co vám běží hlavou?“


Ne vždy se nám zadaří přesně vystihnout pacientovo momentální rozpoložení, přesto se však pacient cítí potěšen, kdykoliv se mu pokoušíme přiblížit a porozumět. A pokud bychom se přeci jen zcela netrefili, pacient nám své pocity velmi rád upřesní! :)


Podílejte se společně s námi na tvorbě zdravého zdravotnictví a sledujte MedicRise - Neformální vzdělávání zdravotníků
17 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše